Má prozatím poslední cesta :) do Argentiny proběhla na jaře (podzim v Argentině) roku 2004. Do dálek jsme vyrazili celkem 4 - já, Mirek Pech, Luboš Kocian a Jirka Palacký - a čekala nás spousta práce na druhé stanici fluorescenčního detektoru Coihueco, kde jsme připravovali a seřizovali montáže všech zbývajících teleskopů. Ani přes noc jsme se moc nevyspali, protože jsme s Mirkem absolvovali noční směny při ovládání celého systému fluorescenčního detektoru a sbírali jsme data a dělali kalibrace fotonásobičů. Naše sestava v Argetině tedy vypadala takto:
Zde jsem na fotografii v hlavním sále sběru dat (CDAQ) společně s Alanem Watsonem - jedním z otců celého projektu Pierre Auger.
Také jsme pomáhali Hansovi Klagesovi vypouštět a monitorovat meteorologický balón, díky kterému jsme si mohli udělat představu o teplotě, vlhkosti, síle a směru větru, stavu ovzduší atd. až do výšky přes 15 kilometrů.
Fajn zážitkem také bylo potkat se ve volné přírodě s živým sklípkanem, který rozhodně nepatřil k nejmenším :) Sklípkany mám velmi rád a tento kousek je podle mě Grammostola Rosea, který v Argentinských a Chilských Andách běžně žije.
Jeden den jsme také vyrazili zkontrolovat stavbu třetího oka fluorescenčního teleskopu na Los Morados. To je vzdáleno asi 60 kilometrů přes pampu na druhé straně oblasti povrchového detektoru observatoře Pierra Augera. Nekonečná cesta pampou byla docela zajímavá.
Cestou jsme si zblízka prohlédli i několik instalovaných sudů pozemního detektoru.
Pár fotek z víkendového treku do And podél koryta řeky k opuštěnému termálnímu pramenu. Slunce nepříjemně peklo a i přesto, že jsme používali opalovací krém s ochranným faktorem 30 a i v 30 stupňovém vedru jsme chodili většinou oblečení do dlouhých rukávů a nohavic jsme se pěkně spálili. Koukněte na ilustrační fotografii mého krku dva dny po návratu do Malargue. Trek to byl ovšem báječný, což snad fotografie dokumentují perfektně.
Na závěr pobytu v Argentině jsme měli vše hotovo a tak jsme s Mirkem Pechem zakoupili permity pro vstup do národního parku Aconcagua a vyrazili se podívat na tuto nejvyšší horu jižní ameriky, která má skoro 7000 metrů. Zážitek to byl opravdu nezapomenutelný. Navštívili jsme tři horolezecké základní tábory (Influencia, Plaza Francia a Plaza de Mullas) a dostali se až do výšky 4500 metrů nad mořem.
Copyright 2006 - Martin Vlček (Rowing)
Updated: 31 July 2006 - 11:29