Běh

Ne tedy že by jsem byl nějaký velký běžec nebo atlet, ale občas si zajdu s chutí zaběhnout.

Již od ranných let (jestli se to tak dá říct :o) ve mě hlodala touha zaběhnout si maratón a vyzkoušet si, co to obnáší zdolat v co nejkratším čase těch enormních 42 kilometrů a 195 metrů. Byl to takový můj malý sen.

Takže co vytvalecké běhy obnášejí jsem zkoušel pěkne postupně. Samozřejmě že jako doplnění veslařských tréninků jsme běhali a to především přes zimu, ale maximální vzdálenosti byly tak 10 kilometrů. Prvním delším závodem, kterého jsem se zúčastnil byla v roce 1998 Dvacítka ligy stovkařů v Bělkovicích. Můj dosažený čas byl 1 hodina 27 minut a musím popravdě říct, že jsem byl docela vyřízený.

To mě ale neodradilo a 15 kilometrů přespolního běhu v Litovli jsem zvládl za 1 hodinu a 9 minut a v cíli jsem se cítil podstatně lépe než v Bělkovicích.

A jelikož se u nás přímo v matičce stověžaté Praze pořádá Prague International Marathon rozhodnul jsem se že můj maratónský křest se odehraje právě tam. Této krásné akce jsem se zúčastnil již v roce 1998, ale to jsem si ale jeste netroufl na celých 42 kilometrů (asi jsem byl o něco chytřejší než teď) a tak jsem běžel závod, který je k maratónu přidružený a to Městský běh na 10 kilometrů. Zaběhl jsem ho za svých životních 34 minut a defininitivně se rozhodnul, že příště to bude celý maratón. Následující rok byl termín tohoto maratónu stanoven tak nešťastně, že by jsem jej absolvoval 24 hodin před svými závěrečnými státními zkouškami na vysoké škole a tak jsem z toho po zralé úvaze vycouval a těšil se na PIM v roce 2000. Hned v únoru jsem se zaregistroval, zaplatil nemalý registrační poplatek a dostal startovní číslo 5928. Co čert nechtěl opět jsem se na startu neobjevil neboť jsem dostal nabídku od Jirky Žídka zúčastnit se veslařské regaty ve francouzském Nantes a tak jsem opět po pěti letech podíval do sladké Francie.

Následující rok jsem se tedy hned v lednu opět zaregistroval a doufal, že mi do toho opět něco nevleze. V březnu jsem si tak na rozcvičení a vyzkoušení co běh v pražských ulicích obnáší zaběhnul Kodak půlmaratón pořádaný také v rámci PIM. Mezi 1425 účastníky, kteří dorazili do cíle jsem se zařadil na 786 místo s časem 1:49:33 a vytvořil jsem si tak ustanovující osobní rekord, který se pokusím časem ještě vylepšit. Pro úplnost musím ještě dodat, že mé startovní číslo bylo 839.

V květnu jsem byl tedy v Praze znovu a na startovní čáru jsem se postavil s číslem 2605 a s odhodláním vyrazil. Cílovou čarou jsem po 4 hodinách a 30 minutách proběhl jako 2130 a můj maratonský křest tak byl tedy dokončen. Čas to sice není nijak závratný, ale všechno je jednou poprve a někde se začínat musí že :o) A rozhodně mám v plánu jej ještě vylepšit.

Na půlmaratón i maratón v rámci PIM v Praze mě v roce 2002 přihlásila Evča a tak jsem se 23. března 2002 opět objevil na startu tentokrát s číslem 183. Můj čas v cíli byl 1:55,06 a umístění 1237 takže to bylo o něco málo horší než loňský rok. Musím říct, že se na mě trochu podepsala zimní příprava, kdy jsem se ve zvýšené míře věnoval posilování a má hmotnost se tak z 90 kilogramů zvýšila na 106 a s tím už se opravdu běhá velice těžce. To byl také hlavní důvod proč jsem si účast na květnovém maratónu rozmyslel a raději jsem se zúčastnil společně s Evčou přidruženého závodu na 9 kilometrů na kolečkových bruslích. Podrobnější info zde.

Takže to byl zatím můj poslední běžecký závod a uvidíme co bude dál :o)